František Závorka

František Závorka
František Závorka
	František Závorka
Narození	18. října 1911; Příbram ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. ledna 1943 (ve věku 31 let); Rovensko pod Troskami ; Protektorát Čechy a Morava
Národnost	Češi
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Závorka (18. října 1911, Příbram^[1] – 16. ledna 1943, Rovensko pod Troskami) byl československý voják a velitel výsadkové skupiny Antimony.

Život

Mládí

Narodil se 18. října 1911 v Příbrami. Otec František pracoval jako úředník u C. k. státních drah, matka Anastázie, za svobodna Jezlová byla v domácnosti. Po vzniku Československa a vytvoření ČSD byl otec přeložen na Slovensko a jmenován přednostou železniční stanice v Kremnici. Tam navštěvoval obecnou školu a gymnázium. V roce 1931 sice nastoupil na studium Právnické fakulty UK v Praze, ale po roce studia přerušil a nastoupil základní vojenskou službu.

Vojenská služba

Odeslán byl k 109 dělostřeleckému pluku v Bratislavě, kde také absolvoval školu pro záložní důstojníky. Postupně byl povyšován; 1. června 1933 byl již v hodnosti desátníka-aspiranta přeložen ke spojovací četě. Poté byl povýšen na četaře a 1. dubna 1934 byl již v hodnosti podporučíka dělostřelectva přeložen do zálohy. Na vlastní žádost pokračoval v činné službě. Zároveň se přihlásil ke studiu na Vojenské akademii v Hranicích. Tu ukončil 1. srpna 1937 a v hodnosti poručíka dělostřelectva byl přeložen do Šamorína k 83. odloučenému dělostřeleckému oddílu.

V březnu 1939, po rozpadu Česko-Slovenska a německé okupaci byl propuštěn ze služby. Odešel do Písku a začal pracovat jako úředník.

V exilu

6. února 1940 se vydal přes Slovensko, Maďarsko, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Tam dorazil 4. dubna a byl prezentován v Agde a zařazen do čs. zahraniční armády k 1. dělostřeleckému pluku. Bojů o Francii se nezúčastnil.

7. července 1940 byl evakuován do Anglie. Zařazen byl k 1. dělostřeleckému oddílu. 28. října 1940 byl povýšen na nadporučíka. V létě 1941 byl vybrán k výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 21. února do 21. března 1942 prodělal základní sabotážní kurz a paravýcvik. Od 27. července do 21. září 1942 prodělal kurzy střelecký, konspirační, průmyslové sabotáže a radiomanipulační kurz. Po návratu na čs. výcvikovou stanici byl jmenován velitelem výsadkové skupiny Antimony.

Nasazení

Společně se Srazilem a Jasínkem byl vysazen u Kopidlna na Jičínsku. Podařilo se mu navázat kontakt s doc. Vladimírem Krajinou, posledním vedoucím činitelem ÚVODu. Následně se s ostatními skrýval v Rovensku pod Troskami. Zde byl kvůli Karlu Čurdovi a dalším konfidentům gestapa odhalen. Při pokusu o zatčení požil jed a na následky otravy přes poskytnutou lékařskou pomoc zemřel. Svou sebevraždou uchránil Rovensko před osudem Lidic.

Po válce

3. září 1945 byl povýšen na kapitána dělostřelectva in memoriam. 5. května 1946 byla na radnici v Rovensku pod Troskami odhalena pamětní deska s jeho jménem.